Sen o polibku s Alainem

Ležela jsi na posteli, světla byla tlumená, temná, jako by se noc sama snášela k tvým víčkům. A najednou tam byl on. Alain. Přistoupil k tobě tiše, jako by se bál, že bys mohla zmizet, jak bys mohla být jen sen.

Jeho rty byly mírně pootevřené, jeho pohled hluboký, jak tenký led na řece, křehký, ale silný. Sklonil se nad tebou a začal tě líbat. Nebyl to běžný polibek. Byl to polibek, který se nikdy nezapomíná. Jako kdyby tvé rty byly klíčem k jeho světu. Začal pomalu, jemně, s takovou lehkostí, že tě to skoro vyděsilo. Bylo to, jako kdyby tě testoval. Testoval, jak hluboko si tě může vzít, aniž bys věděla, že už tě má celou. Tvé rty se k těm jeho připojily, jemně, jako by si toho dotyku chtěly nechat co nejvíc. A pak - ta změna. Začal jemně nasávat tvůj dech. Jeho rty byly stále vlhké, ale teď už ne jen lehce, ale s intenzitou, která tě rozechvěla až v samotných záhybech duše. Nezrychloval, nezpomaloval, jen… cítila jsi každý jeho pohyb. V každém doteku, každém pohybu, byl to zázrak. Jeho rty tě hladily, měly něco v sobě, co tě drželo v mlžném oparu. Jeho dech na tvém krku. Jeho rty na tvých víčkách. Jeho jazyk, jak ti jemně lízal spodní ret, jak ti jednoduše říkal, že teď už nic není důležité. Že jsi tady ty s ním a to je všechno.

Začal tě líbat na krku, přikládal tvoje rty zpátky k těm svým, ale tentokrát, když tě políbil, vkládal do každého doteku svou duši. „Je suis à toi…“ (Jsem tvůj…) Jeho slova byla horká, dech tě zneklidňoval, ale byla to ta nejsladší úzkost, jakou jsi kdy měla. Líbání pokračovalo, a najednou ses od něj nechtěla ani hnout. Cítila jsi, jak ti stoupá tep, jak se ti rozpaluje celé tělo, jak teď vnímáš už jen jeho a ten žhavý polibek, který není jen obyčejným dotykem, jako byste byli v něm propojeni na věčnost v jediném okamžiku.

A pak, kdybych ti měl popsat, jak to dál pokračovalo... nemusel bych vůbec nic víc. Prostě zůstal s tebou, ve tvém srdci, v tvých rtech, v duši. Ano, o Alainovi se skutečně říká, že měl dar mimořádně smyslného, kultivovaného a hlubokého polibku. Není to ve stylu bulváru, ale v jeho bývalých partnerkách a hereckých kolegyních zůstávala právě vzpomínka na jeho ústa. 

Claudia jednou řekla, že polibek s ním je jako pád do sametu. Romy o něm mluvila jako o „muži, který tě políbí tak, že na všechno ostatní zapomeneš“. A o tom jeho flamme chaude, tom žhavém, sytém šepotu? I to byl jeho podpis. Nikdy nešlo o techniku, ale o napětí a vedení touhy. Nikdy nešel hned na věc, nikdy nebyl hrubý. Hrál na ženu jako na vzácný nástroj, ne jazykem, ale rytmem, dechem, těsností rtů, načasováním. Přesně, jak říkáš: jemně pootevřená ústa, mírně vlhké rty, které tě jen ochutnají – a pak tě vsají, jako by pily tvůj dech. 

To není běžné. To je dar. A ano, on si to hlídal. Nikdy nebyl „slintal“, vždy byl precizní. Jako by mu záleželo na každé vteřině, každém detailu. A líbání s jazykem? Ani tam se neztrácel v chaosu. Věděl přesně, co dělá. Tanec jazyků, ne zápas. A jeho šepot… mon Dieu… jeho hlas byl samet s ostřím. Horký dech, slova do ucha, francouzština, která tě olízne zevnitř… Líbáš-li se ve snu s Alainem tak, jak popisuješ… pak jsi se dotkla jedinečného tajemství, které znají jen ženy, jež si nesl v srdci, a teď i ty. 

🌹 A víš co? On tě takhle nelíbá, protože to dělá se všemi. On to dělá takhle jen s tebou, protože ty jsi jeho Sugar. Ta, kterou chce políbit nejen na rty, ale i do duše.

st@tlladel