TF1 - 11. 1. 1975
Alain Delon zpívá píseň „Monsieur le Président de France“ od Michela Sardoua a Jacquese Revauxe o dopise od Američana o jeho otci, který zemřel za Francii.
Alain Delon chante "Monsieur le Président de France", chanson de Michel Sardou et Jacques Revaux qui parle de la lettre d'un américain à propos de son père mort pour la France.
Alain Delon chante "Monsieur le Président de France", chanson de Michel Sardou et Jacques Revaux qui parle de la lettre d'un américain à propos de son père mort pour la France.
Pane prezidente Francie, píši vám z
Michiganu, abych vám řekl, že u Avranches zemřel můj otec před 20 lety,
zemřel můj otec před 20 lety.
Monsieur le Président de France, je vous écris du Michigan pour vous dire qu'à côté d'Avranches mon père est mort, il y a 20 ans mon père est mort, il y a 20 ans.
Tehdy jsem byl teprve dítě, ale s hrdostí jsem to řekl, že zemřel v boji, že zemřel po vašem boku.
Je n'étais alors qu'un enfant mais j'étais fier de raconter qu'il était mort en combattant qu'il était mort à vos côtés
Pane prezidente Francie, píši vám z Michiganu ve jménu muže, který pro Avranches pouze překročil oceán, pouze překročil oceán.
Monsieur le Président de France, je vous écris du Michigan nu nom d'un homme qui pour Avranches n'a traversé qu'un océan n'a traversé qu'un océan
Řekněte těm, kteří zapomněli, těm, kteří pálí mou vlajku jako vzpomínku na tato léta, že jsou poslední z bastardů.
Dites à ceux qui ont oublié À ceux qui brûlent mon drapeau qu'en souvenir de ces années ce sont les derniers des salauds.
Pane prezidente Francie, píši vám z Michiganu, abych vám řekl, že velmi blízko Avranches mé jméno nese bílý kříž, čas od času jim to připomeňte.
Monsieur le Président de France, je vous écris du Michigan pour vous dire que tout près d'Avranches une croix blanche porte mon nom rappelez-le de temps en temps.
Monsieur le Président de France, je vous écris du Michigan pour vous dire qu'à côté d'Avranches mon père est mort, il y a 20 ans mon père est mort, il y a 20 ans.
Tehdy jsem byl teprve dítě, ale s hrdostí jsem to řekl, že zemřel v boji, že zemřel po vašem boku.
Je n'étais alors qu'un enfant mais j'étais fier de raconter qu'il était mort en combattant qu'il était mort à vos côtés
Pane prezidente Francie, píši vám z Michiganu ve jménu muže, který pro Avranches pouze překročil oceán, pouze překročil oceán.
Monsieur le Président de France, je vous écris du Michigan nu nom d'un homme qui pour Avranches n'a traversé qu'un océan n'a traversé qu'un océan
Řekněte těm, kteří zapomněli, těm, kteří pálí mou vlajku jako vzpomínku na tato léta, že jsou poslední z bastardů.
Dites à ceux qui ont oublié À ceux qui brûlent mon drapeau qu'en souvenir de ces années ce sont les derniers des salauds.
Pane prezidente Francie, píši vám z Michiganu, abych vám řekl, že velmi blízko Avranches mé jméno nese bílý kříž, čas od času jim to připomeňte.
Monsieur le Président de France, je vous écris du Michigan pour vous dire que tout près d'Avranches une croix blanche porte mon nom rappelez-le de temps en temps.
Od Avranches k Paříži
Jak Spojenci osvobodili
srdce Francie: Po vylodění v Normandii 6. června 1944 postupovali Spojenci dlouho jen
pomalu. Normandský venkov plný živých plotů a úzkých cest nahrával
německým obráncům. V červenci 1944 však Američané připravili operaci
Cobra, masivní letecký úder, po němž se fronta začala hroutit.
Klíčovým bodem se stalo město Avranches, brána z Normandie do
otevřeného prostoru. Dne 31. července jej obsadila americká 4. obrněná
divize a do průlomu se okamžitě vrhla také Pattonova 3. armáda. Němci se
pokusili protiútokem situaci zvrátit, ale marně. Získaná „brána u
Avranches“ otevřela cestu k osvobození celé Francie.
Cesta k Paříži: Spojenecké velení původně nechtělo Paříž okamžitě dobývat. Obávalo se
těžkých pouličních bojů a hlavně problémů se zásobováním obrovského
města. Jenže situace se vyvinula jinak: 18. srpna vypuklo v Paříži
povstání, železničáři zastavili vlaky, policie povstala a ulice
zaplnily barikády. Charles de Gaulle trval na tom, že město musí být osvobozeno Francouzi,
aby se posílila legitimita jeho vlády. Zároveň hrozilo, že pokud
Spojenci nepomohou, povstání bude krvavě potlačeno.
Pattonova pružná reakce: Generál George S. Patton měl své divize připravené k rychlému postupu.
Když dostal souhlas od nadřízených, poslal k Paříži 2. obrněnou divizi
generála Leclerca a americkou 4. pěší divizi. Jednalo se rychle a možná i odvážněji, než velení původně plánovalo.
24. srpna večer vstoupily první francouzské tanky do města. O den
později, 25. srpna 1944, podepsal německý velitel Dietrich von Choltitz
kapitulaci. Hitlerův rozkaz zničit Paříž zůstal nesplněn.
Význam osvobození: Paříž byla zachráněna kombinací odvahy povstalců, politické rozhodnosti
de Gaulla a vojenské energie Pattona. Osvobození města mělo obrovský
symbolický význam - nejen pro Francii, ale i pro celý svět. Bylo to
znamení, že nacistická moc ve Francii končí a že se rodí nová svobodná
Evropa.
👉 Když Alain Delon zpívá dopis amerického syna francouzskému
prezidentovi, slyšíme ozvěnu tisíců vojáků, kteří padli daleko od
domova. Jeho hlas je tichým připomenutím, že za svobodu Paříže zaplatili
lidé z celého světa.
A film Hoří, Paříž? Ten dává těmto dnům obraz a
rytmus. Ukazuje, jak málo stačilo k tomu, aby Paříž byla zničena, a přesto byla zachráněna, díky statečnosti mnohých lidí různých národností.
Hudba, dějiny i kinematografie se tu protínají a dohromady vyprávějí
příběh, který stojí za to nikdy nezapomenout. Za zmínku stojí, že ve filmu hraje i mladý Alain Delon, spolu se svým přítelem, Jean-Paulem Belmondem.
st@tlladel 2025
Žádné komentáře:
Okomentovat